Výživa a zavádění příkrmů

Základní orientační doporučení k zavádění příkrmů u kojených i nekojených dětí, včetně praktických tipů a základních receptů – přehledně vycházející z materiálu „Příkrmy“.

📄 Podrobný leták ke stažení (PDF)

Příkrmy – doporučení pro nekojené i kojené děti

Kompletní text s tabulkami, postupy a recepty ve formátu PDF.

⬇ Stáhnout PDF

Obsah této stránky je zkrácený a přehledový – v letáku najdete vše podrobně v původním znění.

🧒 Doporučený portál o výživě dětí

Vyzivadeti.cz

Odborný web o výživě kojenců, batolat a starších dětí

↗ Externí

Najdete zde přehledné články o zavádění příkrmů, vzorové jídelníčky, tabulky vhodných potravin podle věku a odpovědi na nejčastější dotazy rodičů.

Navštívit vyzivadeti.cz ↗

Kdy začít s příkrmy

Příkrmy se u dětí zavádějí podle způsobu výživy:

u nekojených dětí – zhruba od ukončeného 4. měsíce věku
u kojených dětí – přibližně od 5.–6. měsíce věku

Vždy je vhodné zavádění příkrmů konzultovat s ošetřujícím pediatrem.

Pořadí příkrmů (orientačně):

1) zeleninový příkrm – od ukončeného 4. měsíce
2) zeleninový příkrm s masem – zhruba od 5. měsíce
3) ovocné kaše / ovocný příkrm – kolem 6. měsíce
4) ovocno–zeleninový příkrm – kolem 6. měsíce
5) dětské obilné kaše – ke konci 6. měsíce

Obecná pravidla:

začínáme jedním druhem potraviny a malým množstvím
nové potraviny zkoušíme po 3–4 dnech
dítě má být bez horečky a bez akutního onemocnění
příkrm podáváme ideálně v poledne před mléčnou dávkou

Čím začít: zeleninový příkrm

Prvním příkrmem bývá jednodruhový zeleninový příkrm. Zeleninu zavádíme přibližně v tomto pořadí:

Pořadí zeleniny (orientační):

mrkev, brambor, cuketa, dýně, květák, brokolice, špenát, hrášek, růžičková kapusta, kedluben, červená řepa…

nejlepší je začít jedním druhem zeleniny (často mrkev, brokolice nebo květák)
zeleninu je vhodné vařit v páře – neztratí tolik vitamínů a je chutnější
příkrm nesolíme ani nesladíme
před podáním přidáme do zeleniny 2 kapky kvalitního olivového oleje (za studena lisovaný, panenský)
přebytky uvařené zeleniny je možné zamrazit v malých porcích
později lze zeleninu zahustit trochou mouky či krupičky

Jak příkrm podávat:

zeleninový příkrm začneme podávat před kojením nebo před mléčnou formulí
lžičku směřujeme do druhé poloviny jazyka – reflex polykání usnadní nácvik
některé děti přijmou příkrm hned, jiné ho opakovaně odmítají – je to normální
není problém i týden a déle podávat jen několik lžiček a zbytek mléko

Postup prvních dní:

1. den: 1–2 lžičky zeleninového příkrmu, poté dokrmit mateřským nebo kojeneckým mlékem.

2. den: znovu několik lžiček stejného příkrmu, opět dokrmit mlékem.

3. den: pokusit se podat větší část porce, zbytek doplnit mlékem.

Pokud je vše v pořádku (bez alergické reakce), po 3–4 dnech zkusíme jiný druh zeleniny a obdobně pokračujeme. Zhruba po měsíci od zahájení přikrmování bývá polední mléčná dávka zcela nahrazena zeleninovým příkrmem.

Základní zeleninové recepty

Zeleninový příkrm (brokolice–mrkev–brambor)

150 g brokolice, 100 g brambor, 100–150 g mrkve, 80 g čerstvého hrášku (pokud dítě netrpí na nadýmání), kojenecká voda, 1 lžíce kvalitního oleje (olivový nebo slunečnicový).

Zeleninu očistíme, omyjeme, nakrájíme na kousky, zalijeme kojeneckou vodou a vaříme do měkka. Do uvařené zeleniny přidáme lžíci oleje a vše rozmixujeme na hladké pyré.

Mrkvové pyré (od ukončeného 4. měsíce)

1 střední mrkev očistíme, omyjeme, nakrájíme na drobné kousky a uvaříme v malém množství kojenecké vody do měkka. Uvařenou mrkev propasírujeme nebo rozmixujeme, přidáme trochu olivového oleje a upravíme na hladkou kaši.

Bramborové pyré (od ukončeného 4. měsíce)

1 střední bramboru oloupeme, omyjeme, nakrájíme na malé kousky a vaříme v horké kojenecké vodě tak, aby byly všechny kousky ponořené. Vaříme zakryté do měkka, brambory prolisujeme a smícháme s umělým mlékem a trochou olivového oleje do hladké kaše.

Květákové pyré (od ukončeného 5. měsíce)

Menší růžici květáku omyjeme, nakrájíme na menší kousky a uvaříme v horké kojenecké vodě do měkka. Uvařený květák propasírujeme nebo rozmačkáme vidličkou a přidáme olivový olej.

Další vhodné kombinace

mrkev s květákem (od ukončeného 5. měsíce)
mrkev s bramborem
vařená mrkev s bramborem (130 g brambor, 20 g mrkve, trochu vody a oleje)
brokolice s bramborem a cuketou
zeleninová polévka (mix jemné zeleniny)

Od začátku 6. měsíce: maso a vejce

Pokud dítě dobře toleruje zeleninové příkrmy, začínáme zeleninovým příkrmem s masem. Maso by dítě mělo dostávat přibližně 6× týdně, 1× týdně lze místo masa přidat do zeleninového pokrmu dobře uvařený vaječný žloutek.

vhodná masa: telecí, krůtí, králičí, jehněčí, hovězí, kuřecí, libové vepřové, rybí
vejce vaříme vždy minimálně 10 minut, používáme jen dobře uvařený žloutek
u nadýmavé zeleniny (květák, brokolice, hrášek) postupujeme opatrně

Recept: Zeleninový příkrm s masem ▼

Ingredience:

100 g brokolice, 2 lžíce rýže, 1 lžíce hrášku (nebo 100 g mrkve), 50 g telecího nebo krůtího masa, kojenecká voda, 1 lžíce kvalitního oleje.

Postup:

Omyté maso nakrájíme na malé kousky a vaříme v kojenecké vodě s rýží a olejem. Zhruba po 10 minutách přidáme očištěnou a omytou zeleninu nakrájenou na kousky. Vše dovaříme do měkka a rozmixujeme na hladké pyré. V případě, že dítě příkrm hůře přijímá, lze přidat malé množství mateřského nebo kojeneckého mléka.

Recept: Květák s vejcem a bramborem / zeleninová polévka s vejcem ▼

Květákové růžičky omyjeme a dáme vařit. Brambory oloupeme, omyjeme, nakrájíme na kostičky, propláchneme vodou a přidáme ke květáku. Do vody přidáme trochu oleje nebo másla a uvaříme do měkka. Zvlášť uvaříme vejce. Uvařený květák a brambory s částí vody rozmixujeme nebo rozmačkáme, přidáme rozmačkaný žloutek. Podobně lze připravit i zeleninovou polévku (brambor, mrkev, brokolice + žloutek).

Květák může působit nadýmavě, proto ho zavádíme opatrně a používáme spíše vrcholové části růžiček než silné stonky.

Ovocné příkrmy a kaše

Po úspěšném zavedení zeleninových a masových příkrmů lze zhruba po měsíci nahradit druhou mléčnou dávku ovocným příkrmem.

vhodné ovoce: hruška, sladká jablka, meloun, švestky, mirabelky, meruňky, broskve, borůvky, sladké třešně, banán, sladké hrozny
ovoce vždy bez pecek a jader – riziko vdechnutí
často se kombinuje jablko s banánem nebo hruškou
později lze přidat i dětské kaše (např. rýžová, kukuřičná, bezlepková)

Jablečné pyré

Jablko omyjeme, oloupeme, zbavíme jadřince a nastrouháme najemno (lze použít speciální skleněné nebo plastové struhátko). Můžeme krátce podusit v malém množství vody. Podáváme samotné nebo v kombinaci s jiným ovocem.

Banánové pyré

Zralý banán rozmačkáme vidličkou a smícháme s trochou mateřského nebo kojeneckého mléka na jemnou kaši. Později lze zařadit i ovocné kaše (banánová, jablečná, vanilková atd.).

Ovocno–zeleninový příkrm

Dušenou prolisovanou mrkev smícháme s čerstvě jemně nastrouhaným jablkem a přidáme několik kapek olivového oleje. Později lze přidat i malou lžičku bílého jogurtu.

Obilné dětské kaše (konec 6. měsíce)

Obilné kaše obvykle nahrazují jednu večerní mléčnou dávku a pomáhají dítě více zasytit. U dětí bez alergických projevů lze použít mléčné kaše, u rizikových raději nemléčné kaše, rozmíchané do mateřského či HA mléka.

na začátku volíme kaše bez lepku (rýžová, kukuřičná, pohanková)
kaše s lepkem zařazujeme až po ukončeném 6. měsíci věku
obilnina v kaši může být samotná nebo v kombinaci s ovocem
část kaší obsahuje již mléko – připravují se pouze rozmícháním ve vodě
lepek je vhodné zavádět v době, kdy je dítě ještě kojeno – má to ochranný vliv
i při smíšené stravě by mělo dítě (včetně kaší a jogurtu) vypít cca 500–750 ml mléka denně

Recept: Domácí rýžová kaše ▼

Ingredience:

rýže, voda, mateřské nebo kojenecké mléko.

Postup:

Rýži několikrát propláchneme a vaříme ve větším množství vody, dokud se téměř nerozvaří. Přebytečnou vodu slijeme, přidáme mléko a necháme chvíli stát, aby rýže nasákla. Poté rozmixujeme do hladké kaše. Kaši lze podávat nasladko (s ovocem) i naslano (se zeleninou).

Pro nejmenší děti je vhodné rýži dobře rozvařit; práci usnadní instantní rýžová krupice.

Recept: Rýžová kaše s brokolicí & krupicová kaše s hruškou ▼

Rýžová kaše s brokolicí:

Uvaříme do měkka brokolici s trochou oleje nebo másla, rozmixujeme ji a vmícháme do připravené rýžové kaše z instantní rýžové krupičky (bez cukru) a mateřského/kojeneckého mléka.

Krupicová kaše s hruškou:

Nastrouhanou hrušku krátce podusíme v malém množství vody do měkka. Pšeničnou krupici (namočenou přes noc ve vodě) vaříme s kojeneckým mlékem do zhoustnutí, poté smícháme s hruškou.

Další rozšíření jídelníčku a tekutiny

Od 7. měsíce – do domácí zeleninové polévky přidáváme cca 35 g masa až 6× týdně a 1× týdně vařený žloutek; používáme rýži, vločky, krupičku, těstoviny.
Jogurty – od 7. měsíce lze zařadit neodtučněný bílý jogurt (např. Activia), dochucený ovocem, nesladíme. Nepodáváme tvaroh a tučné dezerty typu „Lipánek“.
Od 9. měsíce – ponecháváme ve stravě menší kousky, nemixujeme zcela; dbáme na pestrost (ne dlouhodobě jen jeden druh zeleniny, např. mrkev – hrozí oranžové zbarvení kůže).
Od 10. měsíce – dítěti můžeme nabídnout malé měkké kousky ovoce (banán, hruška, meruňka, švestka), vařené zeleniny (brambor, mrkev), rohlík, dětské sušenky; kousky nesmí být tvrdé a příliš velké.

Tekutiny:

Plně kojené dítě obvykle nepotřebuje do 4–6 měsíců další tekutiny. Po zavedení příkrmů přidáváme cca 150–250 ml vody denně navíc. Vhodná je neslazená převařená kojenecká voda, případně dětské čaje nebo neslazené ovocné nápoje. Celkový příjem tekutin (včetně mléka, kaše a polévek) je ve věku 6–12 měsíců zhruba 130 ml/kg/den (kolem 1 litru denně).

📎 Další inspirace na recepty

Další recepty na příkrmy můžete najít například zde:

← Zpět na přehled informací